ESEJ

Pod pojmem hinduismus se mi vybaví hlavně mapa a na mapě nejvíce zvýrazněné místo - Indie. Indie je jedna z mála zemí, kde patří hinduismus mezi hlavní náboženství. Mimo Indie je to i Bangladéš, Srí Lanka, Nepál a Pákistán. Ale zemí číslo jedna zůstává Indie.

Vlastně ani tak nejde o náboženství. Pod pojmem hinduismus se totiž skrývá více věcí. Je to souborné označení celého komplexu náboženských a filosofických tradic, praktik a zvyklostí. Přesto je všude nazýván náboženstvím, i já se tedy budu držet tohoto označení.

První zmínky jsou z let kolem 3 tisíciletí př.n.l.,a le to se ještě nejednalo přímo o náboženství. Nejprve se začala společnost diferencovat na brahmány = kněží, kšátrii = úředníci, vajšové = řemeslníci a šúdrové = nejchudší vrstva. Až po tomto rozdělení se začalo formovat samo náboženství, kolem 2.tisíciletí př.n.l.

Na počátku byly dvě odlišné vlny - první se opírala o védy a druhá o upanišady.

Pro každé náboženství jsou důležité základy a východiska, proto bych se krátce zmínila o každé vlně.

Starší tradice - z let 1500-1000př.n.l. - se opírá o posvátné knihy védy, což je soubor literárních památek - básně, zpěvy a mýty - které ukazují staroindický život. Hlavní podstatou je nábožensky laděný obsah, který nám dává obraz náboženství starých Indů. Dočte me z nich, že uctívali dva bohy Agnu a Indra. Védské náboženství je ryze pozemské a nástrojem boha je oběť člověka. Jsou zde položeny filosofické základy hinduismu.

Mladší vlna, která přišla po védách, má za základ také literární, náboženské texty. Upanišady obsahují také komentáře k védám. Stejně jako předtím obsahují dva symbolické bohy - Šiva a Višnu. Problémy řeší tzv. přesahovým způsobem. Postata je v tom, že uznávají dva bohy - prvním je Brahma - ten existuje mimo tento svět a mimo člověka. Druhým je Atmán, který je uvnitř každého člověka. Můžeme říci, že na svou dobu to byl počin velmi pokrokový a vyrovnával se současným moderním náboženstvím.

Toto byly dva důležité vývojové stupně hinduismu. Důležitým zlomem v Indii se stalo 3. stol. př.n.l., kdy začal být hinduismus zatlačován buddhismem. Není se čemu divit, byl filosoficky plodnější a hlavně lépe se uplatňoval v politice a sociální situaci. Díky tomuto útlaku mohl filosof Šankara přispět k oživení hinduistické tradice. Kolem roku 800 n.l. přepracoval jeden z klasických směrů hinduismu a učinil z něj hlavní proud hinduismu. Hlavní roli hrála božská trojice, tzv. Trimúrti - Brahma, Višnu a Šiva. Tito bohové představují tři monoteistické směry hinduismu a koncept cyklických změn ve vesmíru. Bohové jsou si navzájem rovni, protože představují jednu svrchovanou božskou bytost, která tvoří, řídí a ničí vesmíry.

Jedním z monoteistického směru moderního hinduismus je brahmanismus, podle uctívání boha Brahma. Původně to byla ještě předforma hinduismu. V té době byly sepsány bráhmany a upanišady, společnost se rozdělila na kasty a byla vypracována obětní věda. V tomto období se už nevracelo k védám a jejich představám o bozích. Začalo se praktikovat nové vědecko-filosofické řešení problémů. Nejprve se hledal nositel všeho živého, přes různé teorie se dostalo k tomu, že nositel je vždy jiný prvek - voda, oheň apod. Ústředními pojmy se staly Bráhman a Átman. Bráhman, proniká a nosí celý vesmír, se projevuje ve svatých spisech - tzv. bráhmanech, které mají za opatrovníky kněží nebo bráhmany (lidé, kteří znají bráhmany-knihy). Brahma bylo povýšeno na nejvyšší princip. Stoupenci tohoto směru dále vyvinuli učení o reinkarnaci a o karmanu.

Dalším směrem se stal višnuismus a uctívání boha Višnu jako nejvyššího kosmického principu. Vznik tohoto kultu se datuje do dob, kdy vznikly eposy - Mahábharáta a Rámájana. V té době byl za boha Višnu považován i panovník Indie, byl nazýván „nejvyšším stoupencem Višnua“. Bůh Višnu měl i své avatáry, bytost do které se vtělil při své reinkarnaci, mezi nejhlavnější patří Kršna a Ráma (obě formy vytvořily ve višnuismu vlastní kulty). Višnuisté vyznačují kult bhakti, neboli dokonalého odevzdání se bohu.

Posledním ze tří směrů je šivaismus. Vznikl pravděpodobně současně s višnuismem. Už podle názvu je jasné, kterého boha uctívají - Šivu jako stvořitele a udržovatele vesmíru. Příslušníci šivaismu jsou důraznými protivníky buddhismu. Filosofové Kumárila a Šankara dokonce jezdili po celé Indii a snažili se získat krále a knížata na svou stranu, tedy proti buddhismu. V období mezi 9. a 10.století se vyvinuly 4 šivaistické sekty, každá měla svou písemnou tradici a oblast působení. Všechny jeho sekty jsou teistické - připouštějí osobního boha a zároveň monistické - božství považují za poslední realitu.

A nazpět k celému hinduismu. Náboženství je to dost složité, nejen v rozdělení na různé směry, ale i na pochopení celé víry. Myslím si, že kdo se do tohoto náboženství nenarodí nemá moc velké šance na pochopení a na to aby se mu zcela oddal. Ale na druhou stranu existují i mírnější formy hinduismu, které se šíří po světě. Jsou lehčí a nemají tolik striktních pravidel. Jsem ateista a je pro mě složité pochopit jakékoliv náboženství, nejen východní, ale třeba i křesťanství nebo židovství. Nikdy jsem ani nepřemýšlela o tom, jestli existuje něco víc než je člověk. Pokud někdo věří v jakéhokoliv boha a vyznává jakékoli náboženství, je to povětšinou jen jeho svobodná volba, proto za to nikoho ani neodsuzuji a nesoudím.

Radka Žaludová