Esej na téma Taoismus
Kdybych mohla volit jako první, jaké téma bych si vybrala v oblasti východního náboženství, asi bych volila hindduismus. Avšak toto téma už bylo obsazené, zvolila jsem taoismus a konfucianismus, i když popravdě řečeno, jsem toho o něm moc nevěděla. Jen něco málo z maturity. Tento předmět hodnotím kladně, myslím, že velice přiblíží a rozšíří vědění o zvoleném tématu, rozsah je sice trošku větší. Nejsem žádný ,,spisovatel“ a napsat jen 100 slov mi dělá problémy, ale zvládnout se to dá.
Čínština nemá původní termín pro filosofii. Vlastně až do začátku 20.st. n. l. byl pojem filosofie Číně neznámý. Jeho místo zaujímaly pojmy učení, škola, cesta. Myšlení starých Číňanů se zabývá především oblastí praktického jednání a životem lidského společenství, tedy etikou. Počátky čínské filosofie nejsou snadno zmapovatelné. Spadají do tzv. období klasiků, z něhož se dochovalo několik textů – Kniha proměň a kniha Tao.
V 6.-5. století př. Kr. vznikla v Číně dvě náboženská hnutí. První založil Konfucius, druhé Lao-c. Konfucianismus není skutečným náboženstvím, ale spíše morálkou.. Nemá bohy, ani duchovní, ani chrámy. Uznává jediný kult – kult předků. Jména mrtvých se zapisovala na tabulky, které se doma kladly na malý oltář, zde se pálilo kadidlo, obětují dary. Potraviny, víno, vše, co měli za života rádi. Víra se zakládá na přesvědčení, že mi moji předci pomohou. Kde se nachází duše po smrti člověka neřeší, to není podstatné. Podstatné je, že mi jsou předci, hlavně z otcovy strany nakloněny.
V 6. století př. Kr. založil v překladu Starý mistr dvě proti sobě stojící síly udávají rytmus životu. Jin a Jang. Je cesta jak prožít tento život se ctí, aniž by byl zatížen přestupky proti přijaté morálce. To, co si věřící taoisté 2,5 tisíce let šlechtili jim komunistická vláda roku 1948 zakázala. Obnova taoismu nastala až tak v 70.letech minulého století.
Ať jsou Číňané konfuciáni, taoisté, buddhisté, všichni putují na posvátnou horu Taj Šan. Tam jsou pochovány veliké osobnosti, mudrcové tam chodili meditovat.
Základním textem taoistického náboženství bylo dílo Tao-te-t´ing. Vzhledem k mnohoznačnosti čínských znaků nelze tento název díla přeložit doslova, nejblíže volný překlad je Kanonická kniha o cestě tao a její síle te.
Co je nejasné změtenosti přece úplné
co předešlo zrodu Nebes i Země
tiché
prázdné
tak samo bez hnutí
cestou dosahujícího všeho
aniž mu cokoli hrozilo zánikem
mocné být Matkou světa
A nevědouce jak to jmenovat
značíme je Tao
a kdybych musil
já bych mu řekl Velkost
neboť Velkost
to znamená vycházet
neboť vycházet
to znamená jít dál a dál
neboť jít nejdál
znamená se vracet
Teo-te-ťing, kap. 25 ( přeložil O. Král )
Třicet paprsků je dohromady kolo
ale teprve to nic mezi nimi
přivodí smysl a účel kola!
Hrnčíř roztáčí kruh, aby vyrobil nádobu
ale teprve to nic v něm
přivodí smysl a účel nádoby!
Tešeme dveře i okrnice, abychom zbudovali dům
ale teprve to nic v něm
přivodí smysl a účel domu!
Tak v tom, co je, záleží prospěch
a v tom, co není, je účel a smysl!
Teo-te-ťing, kap. 11 ( přeložil O. Král )
Taoistické učení hluboce ovlivnilo myšlení čínské společnosti.
Klasickou knihou konfucianismu a zároveň i jedním ze základních textů taoismu je dílo I-ťing, v překladu Kniha proměn. Jádrem textu je 64 hexagramů. Součástí je i Deset křídel , která dodnes bývají připisována Konfuciovi.
Ukázka: Hovory Konfuciovi ( z překladu V. Lesného aj. Průšky )
Doma v rodné vsi jeho chování je prosté a skromné, jako by neuměl promluvit. Ale v chrámě předků a u dvora mluví plynně, třebas vždy volí slova pečlivě. ( Hovory X, Článek 1. )
Kdybych mohla volit jako první, jaké téma bych si vybrala v oblasti východního náboženství, asi bych volila hindduismus. Avšak toto téma už bylo obsazené, zvolila jsem taoismus a konfucianismus, i když popravdě řečeno, jsem toho o něm moc nevěděla. Jen něco málo z maturity. Tento předmět hodnotím kladně, myslím, že velice přiblíží a rozšíří vědění o zvoleném tématu, rozsah je sice trošku větší. Nejsem žádný ,,spisovatel“ a napsat jen 100 slov mi dělá problémy, ale zvládnout se to dá.
Čínština nemá původní termín pro filosofii. Vlastně až do začátku 20.st. n. l. byl pojem filosofie Číně neznámý. Jeho místo zaujímaly pojmy učení, škola, cesta. Myšlení starých Číňanů se zabývá především oblastí praktického jednání a životem lidského společenství, tedy etikou. Počátky čínské filosofie nejsou snadno zmapovatelné. Spadají do tzv. období klasiků, z něhož se dochovalo několik textů – Kniha proměň a kniha Tao.
V 6.-5. století př. Kr. vznikla v Číně dvě náboženská hnutí. První založil Konfucius, druhé Lao-c. Konfucianismus není skutečným náboženstvím, ale spíše morálkou.. Nemá bohy, ani duchovní, ani chrámy. Uznává jediný kult – kult předků. Jména mrtvých se zapisovala na tabulky, které se doma kladly na malý oltář, zde se pálilo kadidlo, obětují dary. Potraviny, víno, vše, co měli za života rádi. Víra se zakládá na přesvědčení, že mi moji předci pomohou. Kde se nachází duše po smrti člověka neřeší, to není podstatné. Podstatné je, že mi jsou předci, hlavně z otcovy strany nakloněny.
V 6. století př. Kr. založil v překladu Starý mistr dvě proti sobě stojící síly udávají rytmus životu. Jin a Jang. Je cesta jak prožít tento život se ctí, aniž by byl zatížen přestupky proti přijaté morálce. To, co si věřící taoisté 2,5 tisíce let šlechtili jim komunistická vláda roku 1948 zakázala. Obnova taoismu nastala až tak v 70.letech minulého století.
Ať jsou Číňané konfuciáni, taoisté, buddhisté, všichni putují na posvátnou horu Taj Šan. Tam jsou pochovány veliké osobnosti, mudrcové tam chodili meditovat.
Základním textem taoistického náboženství bylo dílo Tao-te-t´ing. Vzhledem k mnohoznačnosti čínských znaků nelze tento název díla přeložit doslova, nejblíže volný překlad je Kanonická kniha o cestě tao a její síle te.
Co je nejasné změtenosti přece úplné
co předešlo zrodu Nebes i Země
tiché
prázdné
tak samo bez hnutí
cestou dosahujícího všeho
aniž mu cokoli hrozilo zánikem
mocné být Matkou světa
A nevědouce jak to jmenovat
značíme je Tao
a kdybych musil
já bych mu řekl Velkost
neboť Velkost
to znamená vycházet
neboť vycházet
to znamená jít dál a dál
neboť jít nejdál
znamená se vracet
Teo-te-ťing, kap. 25 ( přeložil O. Král )
Třicet paprsků je dohromady kolo
ale teprve to nic mezi nimi
přivodí smysl a účel kola!
Hrnčíř roztáčí kruh, aby vyrobil nádobu
ale teprve to nic v něm
přivodí smysl a účel nádoby!
Tešeme dveře i okrnice, abychom zbudovali dům
ale teprve to nic v něm
přivodí smysl a účel domu!
Tak v tom, co je, záleží prospěch
a v tom, co není, je účel a smysl!
Teo-te-ťing, kap. 11 ( přeložil O. Král )
Taoistické učení hluboce ovlivnilo myšlení čínské společnosti.
Klasickou knihou konfucianismu a zároveň i jedním ze základních textů taoismu je dílo I-ťing, v překladu Kniha proměn. Jádrem textu je 64 hexagramů. Součástí je i Deset křídel , která dodnes bývají připisována Konfuciovi.
Ukázka: Hovory Konfuciovi ( z překladu V. Lesného aj. Průšky )
Doma v rodné vsi jeho chování je prosté a skromné, jako by neuměl promluvit. Ale v chrámě předků a u dvora mluví plynně, třebas vždy volí slova pečlivě. ( Hovory X, Článek 1. )
Když rozmlouvá s nižšími hodnostáři, jeho chování je přátelské a vlídné. Když rozmlouvá s vysokými hodnostáři, je zdrženlivý a obřadný. Je-li přítomen vládce, je pln úcty, nikoli však přepjatý. ( Hovory, Kniha X, Článek 2. )
Žan Jung se tázal na Dobro. Pravil Mistr: Jeden mimo dům, jako by byl přítomen vzácný host. Jednej s prostým lidem, jako bys konal důležitou oběť. Co nechceš aby ti jiní činili, nečiň ty jim. Pak nebude vůči tobě nenávisti, ať řídíš stát nebo rodinu. ( Hovory, Kniha XII, Článek 2. )
použitá literatura: Základy asijských náboženství 2. díl, nakladatelství Karolinum, Praha 2005
Michaela Kozlová
Žádné komentáře:
Okomentovat