Když jsme se měli rozhodovat, jaké téma si na tuto práci zvolíme, vybrala jsem si buddhismus, protože mě toto náboženství velmi zajímá. Buddhismus patří mezi pět nejrozšířenějších náboženství na světě, ale od těch ostatních čtyř (křesťanství, judaismus, hinduismus, islám) se liší jednou, pro mě velmi zásadní věcí – průvodcem a středem cesty ke spasení není Bůh či nějaké jiné božstvo, ale sám člověk. Podle mého názoru nabízí buddhismus dnešnímu modernímu životu mnoho výhod. Novodobé výklady Buddhova života a učení ukazují jeho humanitní a racionální přístup k problémům lidského utrpení. Buddhovo učení také řeší i některé současné sociální a etické problémy, stejně jako problémy životního prostředí. V tomto učení lze nalézt řešení mnohých otázek i problémů současnosti. Buddhisté tvrdí, že jejich náboženství se může stát dobrou základnou pro opravdu demokratickou společnost a dokonce i pro světový mír. Buddhistický důraz na moudrost a soucit představuje vysoké ideály pro každou společnost. Ať už se to týká člověka, který vede nábožný nebo bezbožný život, Buddhova nauka ho podněcuje k zamyšlení a k tomu, aby žil záslužným životem, ve kterém bude žít s ohledem na ostatní.
Nyní bych krátce shrnula základní podstatu buddhismu a život jeho zakladatele. Buddha se narodil někdy kolem roku 560 př. Kr. jako syn vládce v Kapilavastu, hlavním městě země ležící na jižním úpatí Himaláje. Tento král se jmenoval Šuddhádhana, byl z rodu Šákju a jeho příjmení znělo Gautama. Jeho syn byl pojmenován Siddhártha, což znamená „Ten, který dosáhl cíle“. Jméno Buddha (probuzený), používal sám od doby, co dosáhl probuzení. Tomu předcházelo to, že královští strážci bděli nad jeho kočárem a odstraňovali mu z cesty všechno nepříjemné a znepokojivé. Když se však jednou Buddha vezl do zahrad, spatřil třesoucího se starce. Na druhé vyjížďce uviděl nemocného a na třetí spatřil rozkládající se mrtvolu. Zmocnila se ho hluboká nespokojenost a odpor k prostředí, ve kterém doposavad žil. Rozhodl se vzdát veškerého majetku i práva na vladařský trůn, v noci opustil svou manželku i s nedávno narozeným synem a vydal se, jako asketa hledajíc spasení, do samoty. Usídlil se v cizí zemi, kde se oddal nejpřísnější askezi a soustředění. Toto vykonával s takovou horlivostí, že zhubl a vypadaly mu všechny vlasy. Později poznal, že toto není cesta k pravému poznání, usadil se do stínu stromu a čekal, dokud nenabude poznání, po kterém tak toužil. Stalo se, že v nadlidském vidění spatřil věčný koloběh, v němž se všechny bytosti rodí, umírají a znovu rodí. Ptal se sám sebe, proč se proud utrpení stále znovu objevuje v ustavičném znovuzrozování. Po několikatýdenním přemýšlení mu vytanula jednoduchá formule o čtyřech ušlechtilých pravdách“, která se stala základem celého jeho učení. Takto se Siddhárta po sedmiletém hledání stal Buddhou. Tyto čtyři ušlechtilé pravdy jsou:
1. Na tomto světě je všechno samá strast: narození je strastné, nemoc, stárnutí i smrt je strastná, jakož i styk s nelibým, odloučení od libého, nedosažení žádaného, dosažení nežádaného a také patero lnutí k bytí, to všechno je strastné.
2. Příčinou strastí je “žízeň”, totiž chtivost, tužby, choutky, to vede ke stálému znovuzrozování.
3. Potlačí-li se žízeň, ustanou strasti, neboť není příčiny k jejich vzniku.
4. K potlačení žízně a tím k odstranění strastí vede osmidílná stezka: stezka pravé víry, pravého myšlení, pravého mluvení, pravého jednání, pravého života, pravého snažení, pravé bdělosti a pravého soustředění.
Dnes praktikuje buddhismus přibližně 300-500 milionů lidí na zeměkouli. Buddhismus je čtvrté nejrozšířenější náboženství na světě. Toto náboženství, má však mnohem větší vliv, než ukazuje počet jeho přívrženců. Od doby zhruba před 25000 lety, kdy vyhlásil Siddharta Gautama zvaný Buddha své prosté učení, se buddhismus ze své vlasti Indie rozšířil po celé Asii. Mimo Indie významně ovlivnil Čínu, Japonsko, Koreu, Thajsko, Tibet a jiné asijské země a jejich národy. Dnes je buddhismus většinovým náboženstvím v Japonsku, Tibetu, Laosu, Myanmaru (dřívější Barma), Srí Lance, Singapuru, Tchaj-wanu, Thajsku, Kambodže a Vietnamu. Přestože Čína, nejlidnatější stát světa, je oficiálně ateistická, vyznává buddhismus velmi početná část jejího obyvatelstva. A další miliony Číňanů, i když to nejsou buddhisté, jsou buddhistickou kulturou značně ovlivněni. Buddhismus však není omezen pouze na Asii. V minulém století získal obdivovatele a přívržence v Evropě a USA. Například většina obyvatel Havaje jsou buddhisté. Všechny země, do nichž vliv buddhismu pronikl, byly obohaceny v kultuře i ve výtvarném umění. Buddhova zobrazení se představují jako drobné figurky, ohromné sochy a nesčetná jiná výtvarná díla různých stylů po celé Asii. Příběhy z Buddhova života jsou v asijském umění stejně významné jako učení a život Ježíše Krista v umění Evropy. A myslím si, že kdyby se lidé buddhismem zabývali více, mohlo by jim to být v životě velmi prospěšné v bližším poznávání sama sebe.
Erika Mondlová
Žádné komentáře:
Okomentovat