Shrnutí odborného českého článku

Postavení žen v muslimských zemí
Mezi muslimskými a evropskými zeměmi, vznikají kvůli tomuto tématu po staletí spory. Evropským státům se nejvíce nelíbilo mnohoženství. Postavení žen upravuje šária – uděluje podřízenost v manželství, nižší dědické nároky, nemožnost sňatku s jinověrcem atd. V současné době se v islámu objevují feministické teologie – průkopnicí těchto snah je Pákistánka Riffat Hassanová. Tato žena chce ukázat, že Korán dává stejné možnosti mužům i ženám, a všechny milné informace vychází z chybné interpretace Koránu. Poukazuje, zde na to, že Korán neukazuje, že žena byla stvořena z Adamova žebra, a tudíž nebyla ani svůdkyně ke hříchu. Autorka ukazuje to, že tradiční patriarchální křesťanství a islám diskriminují ženu, ale po nové interpretaci Bible a Koránu tomu bude jinak.
Postavení žen se odvíjí od Koránu. Avšak i v Koránu najdeme zmínky o ženách např. o Chadídže – která byla první osobou, která věřila v Islám a také prorokovou manželkou. Korán také odsoudil staroarabský kult bohyň.
Hadísy, což je soubor tradic, jsou základem islámského práva a ustanovení o ženách. Je zde mnoho názorů jako například, že podle Muhhamada jsou ženy hlavní populací pekla, ale i ocenění dobrých manželek.Muhhamad se však i přes tuto vyřčenou větu choval k ženám vždy s úctou. Korán zakazuje zabíjen novorozená děvčata z obavy před chudobou.Jsou zde i otázky a příkazy, zda žena může vést modloslužbu, jak se má chovat v šestinedělí, nesmí se chodit modlit v honosných šatech, přijímat dary a hosty bez manželova souhlasu atd. Postavení žen však určují i místní zvyky. Další věcí, kterou kritizuje západní svět je uzavírání svatebních smluv. Monogamní rodiny u muslimů převládají, ale Korán manželovi nařizuje aby všem manželkám dával stejně lásky. Postavení ženy je závislé na jejím manželovi, ale zároveň je chráněna a zajištěna.Rozvod je možný, ale nežádoucí, podle některých představ se při něm zatřese Boží trůn. Další otázkou je místo ženy ve veřejném životě. Muslimové odsuzují západní styl, podle nich je špatný.Ženy jsou povinny nosit závoj a být zahaleny, avšak barva se liší podle oblastí, nejčastější je ovšem černá – Alžírsko, avšak jsou i bílé a nebo spatříme i pestře batikované. Nošení šátku nenakazuje Korán a nesmí být nikdy nucen, záleží na ženě samotné. Proti šátkům se postavilo mnoho známých žen jako Fatima Mernissi, Nawal El Saadawi a Taslima Nasrínová, ale zároveň spousta žen, ke kterým patří i studentky v mnoha zemích, které jsou vzdáleny od muslimské kultury.
Současná realita je různá, nalezneme ženy, které jsou zabalené a nesmějí ani podat ruku a i vysoké intelektuálky, které se ve svém životě zabývají stejnými věcmi jako muži, rektorkám univerzit a nebo i předsedkyním vlád – Turecko, Pákistán, Bangladéž.

Religio – Revue pro religionistiku 2/94
Autor článku – Luboš Kropáček

Eva Žáková