sobota 29. března 2008

SHRNUTÍ ČLÁNKU

NÁBOŽENSTVÍ PŘEDHINDUISTICKÝCH DRÁVIDŮ

Článek s tímto tématem vyšel v časopise Religio, revue pro religionistiku, který vychází dvakrát ročně. Napsal ho Kamil Zvelebil na základě přednášky na Ústavu filosofie a religionistiky Filosofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze v březnu roku 2000.

Celý článek se zabývá náboženstvím, které předcházelo hinduismu, zejména se zde rozebírá božstvo a dva mýty, s typickými rysy Drávidů. Nelze mluvit přímo o drávidském náboženství, jelikož o něm neexistují žádné důkazy. Lze jen s jistotou říci, že existoval drávidský jazyk a nějaké prvky civilizace a kultury drávidsky mluvících starých Tamilů, které mají náboženský charakter. S jistotou lze říci i to, že se nejednalo o jev panindický.

Díky nejstarším textům v tamilštině z prvních staletí před a po našem letopočtu, můžeme spolehlivě dosvědčit dějiny drávidsky mluvících národů od období krále Ašóky (272-232 př.n.l.). Nejedná se o náboženské texty, ale o heroické a milostné básně, v nichž jsou patrny ještě starší mýty a kulty, které lze označit za drávidské. Od 4.stol.př.n.l. proběhl v celé oblasti Indie proces „sanskrtizace“ a neunikl mu ani jih Indie, kde se soustřeďovala většina drávidsky mluvících národů.

Pro správné pochopení drávidských rysů je nutné vysvětlit pojmy „velká tradice“ a „malá tradice“. Tzv. „velká tradice“ se opírá a spočívá na pravdivých tvrzeních, že Véda je śruti, tj. písmo zjevené a nepopiratelné; existuje znovuzrození, reinkarnace a absolutní princip, který je transcendentní a imanentní. Mohou existovat i místní „velké tradice“. Proti tomu „malá tradice“ je náboženský jev, který nepatří do definice „velké tradice“ a je systémem tzv.primitivních kmenů.

Na základě starých tamilských textů lze definovat určité koncepty, pojmy, jevy a rysy patřící výhradně drávidským národům.

Konkrétně, zřejmě nejstarším a nejrozšířenějším rysem je kult bohyň - matek (ammá) spojený s plodností, bohatou úrodou a zdravím,popř.nemocemi. Jde o představu ženského božstva raně neolitické společnosti. Dnes je tento kult zastoupen jednotlivými bohyněmi se specifickými funkcemi (Kāliyamma, Peddamma, Mariyamma, atd.)

Další dosvědčený jev je představa čtyř velkých ochranných božstev, spojený s tamilskými ekotypy. Bůh Ceyōn a bůh Vēlan vládnou oblasti hor. Vēlan, který se později ztotožnil s nejtypičtějším tamilským bohem Muruganem, byl patrně i nemocnějším mužským bohem Drávidů - měl představovat mužnost, mládí, plodivou sílu a bojovnost. Oblast lesů a pastvin byla pod vládou boha Mājōna později identifikovaného s Krsnou. Území v deltách řek, oblasti zavodňovaných polí vládne kō neboli kōn (jeho jméno značí král, vládce), tento kult beze stopy zanikl. A na konec Katālan vládce moří, který se zachoval v podobě bohyně Kērale. V pozdějších dobách se ke čtyřem božstvům připojuje ještě válečná bohyně Korravai, které náleží neobydlené území a pustiny.

Třetím dokladem předárijské drávidské mytologie je představa o existenci nebezpečné, ale blahodárné prasíly ananku, personifikované jako denomn Cūran. Ananku se nachází na všech nebezpečných místech - vrcholky hor, jeskyně, průsmyky apod. Ve středověku došlo k personifikaci a z prasíly se stal ženský démon - mladá kráska vraždící mladé muže. Nakonec se za ananku považovalo každé nižší božstvo démonického charakteru. Depersonifikací a abstrakcí v moderní době se objevil výraz tamilananku - bohyně tamilského jazyka - jako ztělesnění kultury Tamilů.

Vlastní mýty lze dělit na dvě velké skupiny - mýty odvozené ze severní, sanskrtské Velké tradice a mýty mimobrahmanského, tedy patrně drávidského původu.

Druhá skupina je zastoupena dvěma mýty:

První je o zápase boha Murugana s démonem děsu Cūranem, na kterého si stěžují obyvatelé jihu. Murugan ho tedy v zápase zabije, ale jelikož je Cūran nesmrtelný obě jeho poloviny těla oživnou - v podobě páva a kohouta - a nadále slouží Muruganovi jako jízdní zvíře a jako prapor.

Druhy mýtus je milostné vyprávění o lásce Murugana a Valli. Murugan se snaží získat si lásku Valli, která mu dlouho odolává. Když si ji získá, chce svolení k svatbě od jejích rodičů, kteří jsou proti jejich vztahu. Nakonec svolí a Murugan se ožení s Valli, jako svou druhou manželkou. V tomto příběhu se ukazují typické rysy drávidské tradice - Valli, jako nalezené dítě, její temná pleť, hlídání pole mladou dívkou a hlavně předmanželská láska a sexuální vztah milenců, jejich útěk a nakonec i svatba. Všechny tyto motivy se opakují v starotamilské milostné poezii.


Zvelebil, K.; Náboženství předhinduistických Drávidů; Religio, revue pro religionistiku; 2000, roč. VIII, č.2, str.183 - 189

Radka Žaludová


středa 26. března 2008

Slovníková hesla


Kniha proměn ( I-t´ing) : (Autorem byl snad císař, žijící téměř 3000 let př. Kr. Jiné prameny uvádí 12. st. př. n. l. a autor neznámý.)
Smyslem je dosažení harmonie. Pojednává o zvláštním dualismu. Nauce JINU a JANGU. Dvou protikladech. Pasivním, temném, ženském YINU (zápor) a aktivním, světlém, mužském YANGU (klad). Přírodní dění JIN (noc, voda, hmota, dole) a běh lidského života JANG (den oheň, voda, nahoře) energie, jsou propojeny. Protiklady se doplňují. Výsledkem není vítězství jednoho, ale harmonie obou.
Točí se kolem sebe, protože se navzájem doplňují, prolínají. Bílá tečka v černém poli, znamená, že v každém zlu je i kousek dobra. V každém dobru kousek zla.
Z JINU a JANGU vychází například i akupunktura, základem je dosáhnout rovnováhy mezi nimi, když jedna převažuje, není to dobré.
Z knihy proměn vycházely 2 významné osobnosti. ( Oba se zaměřili na správný způsob života, spíš než na logické úvahy.)

Starý mistr ( Lao-c´): je autor knihy TAO – zakladatel taoismu. Tao znamená cestu, metodu, princip pohybu světa. Je to neuchopitelný prazáklad světa, zákon zákonů, absolutno.
Jeho motto: ,,K dobrému se chovej dobře, ke zlému také.“ Zdůrazňuje harmonii vztahů lidí k sobě, k přírodě. Na rozdíl od Konfucia se zabýval i přírodním děním a řízení státu.

Konfucius ( Kchung–fu–c – Mistr z rodu Kchung): Nejvýznamnějším představitelem čínské filosofie, považován za největšího mudrce. Zakladatel konfucianismu. Zabýval se etikou, kterou pojímal zároveň jako teorii vlády a uspořádání společnosti. Jeho motto: ,, K dobrému se chovej dobře, ke zlému se chovej spravedlivě.“

Použité zdroje:
http://www.wikipedia.cz/


____________________________________________________________






Akupunktura:
je léčebná metoda stará tisíce let, její přesná data vzniku se různí. Víme, že 7000 let př. n. l. byly známy její léčebné účinky, neboť byly nalezeny nejstarší akupunkturální jehly vyrobené z kostí, a proto akupunktura bývá označována jako nejstarší léčba na světě. Principem této léčby je dosáhnout rovnováhy mezi JIN a JANG. Neboli energie čchi, která proudí po akupunkturních drahách, by neměla jakýmkoli způsobem vybočovat z rovnováhy. Na tuto nerovnováhu lidské tělo reaguje nejprve změnami nálad, citů, tepů srdce. Poté může dojít až k různě závažnému onemocnění. Akupunktura se snaží opět nastolit rovnováhu energie čchi nebo zamezit jejímu kolísání.

Dále je akupunktura založená na principu 5-ti prvků. Mezi ně řadíme dřevo, oheň, zemi, kov, vodu a každý tento prvek má vliv na dva orgány:


- Dřevo: játra, žlučník
-Oheň: srdce, tenké střevo, obal srdce, tři ohřívače
-Země: slezina, žaludek
-Kov: plíce, tlusté dřevo
-Voda: ledviny, močový měchýř

Obal srdce a tři ohřívače byly později přidány.

Akupunkturální metody jsou tři a dají se navzájem kombinovat. Nejčastější je zabodování jehel do určených bodů na lidském těle kudy vede energie čchi. Současná akupunktura uznává kolem 700 účinných bodů. Dále můžeme na akupunkturální body působit teplem, magnety, elektrickým proudem, tlakem, světlem nebo laserem.

Akupunktura se hodí u dospělých na odvykání kouření, obezitu, alkoholismus, migrény, bolesti hlavy, dále poruchy trávení a můžeme ji použít i na některé gynekologické problémy. Akupunkturu mohou provozovat lékaři, kteří získali specializaci a absolvovali zvláštní přípravu organizovanou zdravotnickou institucí pověřenou Ministerstvem zdravotnictví.



Použité zdroje
www.wikipedia.org/wiki/akupunktura
www.celostnimedicina.cz/akupunktura.htm
Michaela Kozlová

úterý 18. března 2008

ANOTACE


Internetová stránka http://www.rasabihari.com/ se věnuje hinduistickému tanci chrámových obřadů Bharata Natyam a jeho profesionální tanečnici českého původu Rásabihárí Dásí.
Tanec je popsán od vývoje, lze se dozvědět, co mu předcházelo, co znamená a jaký by měl mít přínos pro tanečníka nebo popř. i pro diváka. Analogický k tomuto článku je ten o Rásabihárí Dásí, v němž píše o svém životě, jak se dostala k hinduismu a k tanci, co jí přináší a také jaká dostala ocenění. Nechybí ani zmínka o jejím tanečním guru.
Kromě článků o samotném tanci a jeho tanečnici, jsou zde prezentovány i fotografie a videa z různých akcí a seznam vystoupení, kde bude Rásabihárí Dásí tancovat.

______________________________________


„Kumbha mela je největší duchovní festival na světě...“ Koná se jednou za 4 roky a to na pravidelně se střídajících posvátných místech - Prayágu, Haridváru, Udžainu a Násiku. Každá dvanáctá Kumbha mela se potom nazývá Mahá Kumbha mela a každých 144 let se oslavuje ještě jako větší Mahá-Mahá Kumbha mela. Poslední největší Mahá-Mahá Kumbha mela se konala roku 2001 v Prayágu na soutoku tří posvátných řek - Gangy, Jamuny a Sarasvatí.
Internetová stránka http://www.kumbhamela.xf.cz/home.php se nezabývá jen tímto posledním velkým festivalem. Cílem je seznámit laickou veřejnost s hinduistickým festivalem Kumbha mela.
Pod záložkami lze najít příběh, který vysvětluje proč a za jakým účelem vznikla tato slavnost, proč se koná zrovna tady, článek o historii, informace k organizaci (nebo spíše neorganizaci), fakta o posvátných místech anebo texty veselých písní zpívajících se na festivalu. Celkovou představu o průběhu dokreslují fotky u jednotlivých článků.
Nechybí tu samozřejmě záložky s články o hinduismu, odkazy na zajímavé internetové stránky ani nástěnka, kam návštěvníci mohou psát vzkazy.
Radka Žaludová

středa 12. března 2008

SLOVNÍKOVÁ HESLA

DHARMA

Dharma znamená v překladu způsob bytí (sanskrt: dhri). Pojem Dharma původně vyjadřoval právo, zákon a řád. V jiné rovině představuje dharma mravní předpisy, pravidla, zákazy a povinnosti. V množném čísle se tohoto pojmu užívalo v nejstarší buddhistické filosofii pro věci nebo základní složky světa jevů, jak jsou vnímány myslí. V těchto složkách se jeví dharma (v původním smyslu) jako přírodní a světový zákon o věčném vznikání a zanikání. Dharma je termín, který se používá ve dvou významech: Dharma ve významu nauka a dharma ve významu jevů.

Dharma představuje cestu k universální pravdě a universální pravdu samotnou. Pojem dharma se používá ve všech indických náboženstvích (tj. hinduismus, buddhismus a džinismus). Ve své nejstarší podobě můžeme dharmu najít ve Védách. Jednotná definice pro dharmu neexistuje, protože má za sebou dlouhý historický vývoj a je jí přisuzováno obrovské množství významů.

V buddhismu se pojem Dharma překládá jako „Způsob, jak věci existují“ a označují všech 84 000 Buddhovo nauk. Buddha v analýze člověka rozlišuje pět skupin dharm: tělo, pociťování, vnímání, volní činost a vědomí.

Nejčastěji se dharma/dharmy překládá jako jevy nesoucí skutečnost – přeneseně atomy. Dharmy jsou skutečnosti, které při analytickém pozorování světa jevů již nejsou dále rozložitelné. Živé bytosti, jejichž funkce jako tělo, vnímání a cítění jsou rozdílné, nejsou proto dharmy. Ani složené věci z přírody a lidské produkce nejsou dharmy, nýbrž výsledky spolupůsobení různých dharm. Jen to, co nelze odvodit z něčeho jiného, se nazývá dharma.

Použité zdroje:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Dharma

http://www.buddhismus.cz/dharma.html


___________________________



NIRVÁNA

Původně je to označení pro vyhasnutí ohně. Pro Buddhu je nirvána označení pro osvobození, a lze k němu dojít ušlechtilou osmidílnou cestou. Základní učení Buddhovo lze shrnout do "čtyř vznešených pravd," jak je nazývají buddhisté: Za prvé, že lidský život je vnitřně nešťastný;
za druhé, že příčinou tohoto neštěstí je lidské sobectví a touha; za třetí, že sobectví a touha jednotlivce se dají ukončit – tj. stav dosažení konečného cíle, kdy jsou všechny touhy a žádostivosti potlačeny. Za čtvrté, že metoda úniku od sobeckosti a touhy, nazývaná "osmerou cestou," je tato: správné názory, správná myšlenka, správná řeč, správné jednání, správné živobytí, správné úsilí, správná dbalost a správná meditace.

Nirvána znamená osvobození od Samsáry = pouta, o čemž vypovídá třetí ze čtyř ušlechtilých pravd. Nirvána může představovat nižší stupeň, ve kterém není žádná strast, a může také znamenat nejvyšší stupeň zvaný buddhovství. Toto je stupeň nejvyššího probuzení, naprostého a bezvýhradného, bez jakéhokoli morálního nebo duševního poskvrnění. Člověk dosáhne vysvobození (nirvány) pouze tím, že pozná své tělo, dýchání, cítění a myšlení jako samy o sobě neexistující jevy nebo produkty takových jevů.

Použíté zdroje:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Nirv%C3%A1na_%28buddhismus%29

http://www.buddhismus.cz/nirvana.html

http://www.fiftyfifty.cz/spolecensky-magazin/2090896/Buddha-a-prvni-nirvana.php

Erika Mondlová

úterý 11. března 2008

SLOVNÍKOVÁ HESLA

TRIMÚRTI
= trojjednota (triáda) tří hinduistických bohů
Konceptu Trimúrti dal vzniknout indický básník Kálidásy v básni Kumárasambhava, která vznikla ve 4.-5. stol. Tito tři bohové udávají tři monoteistické směry pozdějšího hinduismu a koncept cyklických změn ve vesmíru. Jedná se o bohy: Brahmá jako stvořitel světa a vesmíru, Višnu jako udržovatel, Šiva jako ničitel. Bohové jsou si navzájem rovnocenní, protože v zásadě jsou zobrazením tří aspektů jedné božské moci - tvoření, trvání, zničení. V monoteistickém hinduismu pak všechny funkce božské moci přebírá jen jeden z těchto bohů. Ze všech tří má nejmenší kult bůh Brahmá (jako první tvořící bůh je lidem příliš vzdálený), zato Višnu i Šiva jsou nejuctívanějšími bohy hinduismu a jejich sekty patří k největším.
Klasicky je triáda v plastice zobrazováni takto - z jednoho krku vystupují tři hlavy, každá hledí jiným směrem - Brahmá se dívá doleva, Višnu se dívá dopředu a Šiva doprava. Známé kamenné vyobrazení se nachází v jedné jeskyni na ostrůvku Elefantě blízko Bombaje.
K této triádě existují i ženské protějšky. Saraswatí je Brahmova dcera (podle mýtu i manželka) a je uctívána jak bohyně literatury a umění. Manželka Višnua Lakšmí je bohyní štěstí a rozmnožení. Párvatí, manželka Šivy, ztělesňuje jeho moc a sílu.


použité zdroje:
http://www.svetmysli.net
http://www.studentske.sk/web.php?sk=Hinduizmus.htm&pred=ostatne
http://winny.borec.cz/Hinduismus.ppt
http://www.iencyklopedie.cz/trimurti/
http://www.tantrajoga.cz/hlavniokno.php?rub=zaklady_6_1

__________________________________

KARMANOVÝ ZÁKON (KARMA)
= zákon příčin a jejich důsledků na znovuzrození
Karmanový zákon vychází ze slova „karma“, které pochází ze sanskrtu a znamená „čin“,“příčina“ nebo „účinek“, popř. celkový souhrn dobrých i zlých činů a jejich následků.
Tato teorie vychází z představy, že duše je nesmrtelná a prochází koloběhem znovuzrození, tzv. reinkarnací. Karmanový zákon určuje způsob znovuzrození - dobré skutky jsou oplaceny dobrými existenčními podmínkami v příštím životě a naopak špatné činy mají za následek špatné podmínky pro další život. (Tzn.čím lepší skutky v životě člověk konal, tím lepší bude jeho nový život.) Neplatí zde pravidlo o vzájemném rušení špatných a dobrých skutků. Důležité je, že karmické vlivy nejsou vytvářeny jen vykonanými skutky,ale i záměry, myšlenkami, vášněmi, zálibami a vztahy. Některé vlivy mohou začít působit až za několik let.
Karmanový zákon je všeobecný a platný pro celý vesmír - nejen pro lidi. Tento řád je příčina samopohybu světa, tzn.skutečnost není řízena, ale řídí se sama podle karmanového zákonu. Jeden ze základních nástrojů, který uvádí zákon karmanu do pohybu je životní touha, zájem apod.

použité zdroje:
http://www.jakyje.net/jinanab.htm
http://www.hinduismus.cz/chns/
http://www.zdravi4u.cz/rservice.php?akce=tisk&cisloclanku=2008012802
http://wiki.hippy.cz/encyklopedie:karma
http://www.cojeco.cz/index.php?s_term=&s_lang=2&detail=1&id_desc=43553
http://www.kpufo.cz/oblasti/fil/fieti.htm
Radka Žaludová